Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFPBTÚstav biochemie a mikrobiologie  → O ústavu → Historie
iduzel: 29850
idvazba: 37988
šablona: stranka
čas: 22.10.2017 20:55:05
verze: 3865
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Historie

Založení ústavu:

1. května 1953

Vedoucí ústavu:

2013 - dosud:   prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc.

    prof. Ruml

2007 - 2013: prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc.      prof. Demnerová                2000 - 2007: prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc.                     prof. Rauch

1994 - 2000: prof. Ing. Jan Káš, DrSc.                              prof. Káš                1980 - 1994: prof. Ing. Dr. Zdeněk Vodrážka, DrSc.   prof. Vodrážka

1977 - 1979: prof. Ing. Dr. Gustav Janíček, DrSc.        prof. Janíček                1969 - 1977: prof. Ing. MUDr. Vladislav Šícho, CSc.   prof. Šícho   

1953 - 1969: doc. Ing. Dr. Bohuš Hampl                        doc. Hampl

 

Podrobná historie ústavu:

Současný Ústav biochemie a mikrobiologie byl oficiálně založen 1.5.1953 jako jeden z prvních tří ústavů nově založené Fakulty potravinářské technologie (FPT) pod tehdejším názvem katedra biologických věd. (De facto katedra fungovala již od 1.9.1952, kdy nová FPT zahájila výuku.) Prvním vedoucím byl jmenován tehdejší docent mikrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství a pozdější profesor VŠCHT Praha Ing. Dr. Bohuš Hampl.

 V době svého vzniku zajišťovala katedra výuku biologických a biochemických předmětů v základním studiu formou přednášek, cvičení a laboratoří (botanika, zoologie, produkce rostlinná, fytopathologie, zootechnika, mikrobiologie a biochemie). Později byla výuka biologických předmětů, s výjimkou mikrobiologie a biochemie, nahrazena dvousemestrálním předmětem biologie. Kromě toho pro studijní obor chemie a technologie sacharidů katedra zajišťovala výuku předmětu “rostlinné suroviny průmyslu sacharidů a krmiv“. Rostoucí význam biochemie se promítl v rozšíření její výuky (laboratorní cvičení doprovázela přednášky z biochemie I i II) a v založení oddělení biochemie (vedením pověřen tehdejší doc. Ing. MUDr. Vladislav Šícho); následně byla též fakulta přejmenována na Fakultu potravinářské a biochemické technologie (FPBT).

Až do r. 1966, kdy VŠCHT Praha převzala postupně budovu B po Vysoké škole zemědělské, stěhující se do nového areálu v Suchdole, byla katedra biologických věd lokalisována na čtyřech místech. Mikrobiologové působili v příčné chodbě 1. patra budovy B, biologové na dvou místech v přízemí budovy B (v místech současné proteomické laboratoře ústavu a v prostorách současného Ústavu mléka, tuků a kosmetiky) a biochemici v budově A (v prostorách současného Ústavu fyzikální chemie a Ústavu biotechnologie).

Vědecké aktivity katedry se omezovaly, až na výjimky, na problematiku vybraných vitaminů (Šícho, Králová), studium postmortálních změn v živočišných tkáních (Káš, Rauch), na potravinářskou mikrobiologii (Šilhánková, Grospičová), na studium faktorů ovlivňujících kvalitu a výnosy řepy cukrové (Drachovská, Žďárský) a vlivu komponent krmných směsí na přírůstky drůbeže (Kuča).

V roce 1969 byla na návrh profesora Bohuše Hampla přejmenována katedra biologických věd na katedru biochemie a mikrobiologie. V té době odešel prof. Hampl do důchodu a novým vedoucím katedry byl jmenován prof. Ing. MUDr. Vladislav Šícho, CSc., který zastával také funkci děkana FPBT. Za jeho působení byla výuka biochemie rozšířena i na ostatní fakulty VŠCHT Praha jako jednosemestrální předmět bez laboratorních cvičení. Výuka biochemie úspěšně pokračovala až do vysokoškolské reformy, kdy byla výuka na VŠCHT Praha zkrácena z pěti na čtyři roky (1978/79 na FPBT a 1979/80 na ostatních fakultách VŠCHT Praha). V této souvislosti byla výuka biochemie mimo FPBT zrušena. Celoškolská výuka biochemie byla obnovena až ve školním roce 1994/95. Za působení profesora Šícha bylo významně rozšířeno spektrum vědeckých aktivit ústavu. Pozornost byla věnována enzymovým změnám probíhajícím v potravinářských surovinách. Vzhledem k širokému uplatnění radioisotopových metod v biochemii byla tato metodika intensivně rozvíjena a využívána ke studiu metabolismu i v biochemické analytice. Dočasné získání radioisotopové laboratoře v prostorách ČVUT umožnilo poměrně širokou aplikaci radioisotopových metod ve výzkumné činnosti, a to i ve spolupráci s průmyslovou sférou, zejména s tukovým průmyslem. Podrobně byl studován metabolický osud potravinářsky významných emulgátorů a aditiv, zejména fosfatidových kyselin a jejich solí, fosforylované sacharosy, atd. Spolupráce s průmyslem nabyla tehdy na významu a byla velmi rozsáhlá. Do vědecké aktivity té doby je třeba počítat i mnohostrannou spolupráci se všemi specializačními katedrami fakulty při zajišťování diplomových prací, které opět nezřídka navazovaly na spolupráci s potravinářským průmyslem.

Po odchodu prof. Hampla representovala mikrobiologii na katedře prof. Ing. Ludmila Šilhánková, CSc., a nástupcem doc. Drachovské na biologii se stal doc. RNDr. Josef Žďárský, CSc. Prof. Šilhánková proslula v oboru klasické genetiky kvasinek. Zejména její práce zaměřené na šlechtění kvasinek pro technologické účely získaly světovou pozornost. Patentovala řadu kmenů a postupů v oblasti produkční mikrobiologie.

Normalizační období poznamenalo lidské osudy a přineslo katedře citelné rány. Z politických důvodů museli z katedry odejít její dva odborní asistenti, Ing. Alena Grospičová, CSc. ( mikrobiologie) a Ing. Jiří Kuča, CSc. (biologie).

Po smrti profesora Šícha v r.1977 nastalo pro katedru velmi složité období, které bylo překlenuto jmenováním prof. Ing. Dr. Gustava Janíčka, DrSc. dočasným vedoucím katedry (1977-1979). Od roku 1980 do roku 1994 byl vedoucím katedry a později ústavu prof. Ing. Dr. Zdeněk Vodrážka, DrSc., který přišel na VŠCHT Praha z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Prof. Vodrážka se zabýval výzkumem bílkovin a s jeho příchodem došlo ke změně vědeckého zaměření ústavu. Hlavní problematikou biochemického výzkumu se stala enzymologie, která byla tehdy v popředí zájmu biochemiků a pracovníků v oblasti právě se rodících biotechnologií. Také mikrobiologie začala měnit svou tvář. Z původního zaměření na potravinářskou mikrobiologii se začala orientovat také na oblast biotechnologií. Tím docházelo k užitečnému sblížení s biochemickými skupinami. Vedoucími tří výzkumných skupin byli prof. Ing. Jan Káš, DrSc., prof. Ing. Blanka Králová, CSc., a prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc.

Důsledkem těchto změn bylo, že ústav, který původně pro fakultu zajišťoval pouze výuku základních předmětů, začal vytvářet vlastní studijní obory. Nejprve to bylo v roce 1984 mezioborové studium Enzymové inženýrství a posléze v roce 1992 nový studijní obor Obecná a aplikovaná biochemie. Tento studijní obor se profiloval do tří zaměření a posléze do tří studijních oborů. Zaměření Obecná biochemie (nyní obor Obecná a aplikovaná biochemie v rámci studijního programu Biochemie a biotechnologie) bylo orientováno na výchovu biochemiků pro výzkum a specialisované biochemické laboratoře. Zaměření Biochemické inženýrství směřovalo k výchově pracovníků pro biotechnologický průmysl; později se z tohoto směru vyvinulo zaměření Biochemie a genetika mikroorganismů a v současné době studijní obor Mikrobiologie. Zaměření Biomedicinské inženýrství bylo určeno k výchově biochemiků pro sféru zdravotnictví, zejména pro pracoviště zabývající se klinickou biochemií, pathobiochemií a xenobiochemií. Z tohoto zaměření se vyvinul samostatný studijní program Klinická bioanalytika, který byl akreditován nejen MŠMT, ale i Ministerstvem zdravotnictví, což umožňuje jeho absolventům zařazení jako zdravotničtí pracovníci.

Vznik samostatných studijních oborů (případně i programů) v rámci ústavu byl revoluční krok, který umožnil i vytvoření širokého zázemí s pracovními skupinami ústavů Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty UK Praha. V té době byli na VŠCHT Praha jmenováni profesory dva přední pracovníci Akademie věd ČR, Ing. František Kaštánek, DrSc., representující oblast bioinženýrství, a molekulární genetik RNDr. Václav Pačes, DrSc. Zejména zapojení prof. Pačese do činnosti ústavu mělo mimořádný význam a umožnilo za podpory MŠMT (v rámci programu rozvoje vědy na vysokých školách) vytvoření Centra molekulové genetiky. Tím ústav rozšířil svoje zaměření i do této dnes mimořádně významné oblasti.

Kromě předmětů oboru zajišťovala katedra (a později ústav) výuku řady specializovaných předmětů pro různé obory fakult VŠCHT Praha (např. mikrobiologické zkoumání potravin, nauka o surovinách, bioanalytické metody, speciální biochemie, aj.). Nabídka těchto předmětů a jejich náplň se v průběhu let měnily podle aktuálních potřeb studijních oborů a vývoje poznání.

Otevření ČR světu v devadesátých letech umožnilo ústavu vytvářet kontakty s řadou předních zahraničních pracovišť. Zde sehrál významnou úlohu prof. Káš jako proděkan pro zahraniční styky a později pro vědu, výzkum a styk s praxí. Podařilo se mu získat několik grantů Evropského společenství (TEMPUS, COPERNICUS) a díky tomu se výrazně zlepšilo přístrojové vybavení ústavu. Se založením oboru Obecná a aplikovaná biochemie vzrostl rovněž počet zaměstnanců ústavu a současně se vyprofilovali noví profesoři a representanti nových výzkumných směrů. Byli to biolog prof. MVDr. Vladimír Benda, DrSc., mikrobioložky prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc. a prof. Ing. Dr. Martina Macková, biochemici prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc., prof. RNDr. Olga Valentová, CSc. a prof. Ing. Ladislav Fukal, CSc. a molekulový genetik prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc.

Od devadesátých let jsou pravidelnou součástí výuky posluchačů oboru i doktorandů přednášky a praktické laboratorní kursy zahraničních hostů v anglickém jazyce. Mezi každoroční přednášející patřili prof. Jean Daussant z Francie, prof. Nicholas Russell z Velké Britanie a prof. Gerd Folkers a prof. Vladimír Pliška ze Švýcarska. Z dalších zahraničních učitelů, kteří na ústavu přednášeli déle než měsíc, je třeba jmenovat americké kolegy prof. Williama Scoutena , prof. Marka Steinberga a prof. Charlotte Russell.

Druhá polovina devadesátých let, kdy vedoucím ústavu byl prof. Ing. Jan Káš, DrSc. (1994-2000), je charakterizována dalším dynamickým rozvojem ústavu. Předně byla realisována na naše poměry velkorysá rekonstrukce a dostavba ústavu. Ústav získal nové laboratoře pro výuku posluchačů v základních předmětech (biologie, biochemie a mikrobiologie), nové výzkumné laboratoře, pomocné místnosti (např. pro třepačky, autoklávy a další instrumentální vybavení, které je nutné provozovat mimo základní laboratoř), knihovnu, seminární místnost, počítačovou místnost pro doktorandy a pracovny pedagogů. Realisací této akce byly podstatně zlepšeny podmínky pro studenty i pedagogy. Podařilo se též rekonstruovat většinu ostatních laboratoří. V současnosti je možno konstatovat, že všechny prostory ústavu byly uvedeny do stavu, který zaručuje jejich provozuschopnost při splnění dnešních přísných bezpečnostních kriterií na laboratorní provoz. V roce 1999 získal ústav bývalou mikrobiologickou laboratoř Státní obchodní inspekce v Praze 7, která byla zrekonstruována a v roce 2005 akreditována pro potravinářskou mikrobiologii a stanovení GMO.

Rostoucí význam ústavu v rámci fakulty se projevil jmenováním prof. Králové (1997-2000) a prof. Raucha (od roku 2000) proděkany pro pedagogiku.

Vědecká práce ústavu se v letech sedmdesátých a osmdesátých orientovala vedle spolupráce s průmyslovou sférou především na úkoly státního plánu základního výzkumu. Řešily se zde tři úkoly státního plánu: “Mikrobiální produkce enzymů, jejich izolace a purifikace”, “Imobilizace enzymů, buněk a organel pro analytické a preparativní účely” a “Vývoj radiochemických, imunochemických a histochemických metod ke stanovení nízkých enzymových aktivit v potravinářských surovinách, meziproduktech a výrobcích”. Na řešení těchto úkolů se podíleli všichni pracovníci katedry. Největších úspěchů v té době bylo zřejmě dosaženo v oblasti imunochemických technik. Od radionuklidového značení se postupně přešlo ke značení enzymovému a různé techniky imunoanalysy byly postupně aplikovány nejen na stanovení proteinů, ale i nízkomolekulárních látek (haptenů) a mikroorganismů. Tato problematika je jednou z nosných výzkumných tematik do současných dnů. Zvládnutí nejrůznějších imobilizačních technik vytvořilo předpoklady k pozdějšímu výzkumu biosensorů. Zkušenosti získané s produkcí a izolací mikrobiálních enzymů otevřely cestu k později otevřeným problematikám enzymologickým a aplikacím mikroorganismů pro bioakumulace kovů a bioremediace. Z mnoha partnerů spolupracujících na výzkumných projektech té doby je možno jmenovat pracoviště krmivářského, mlýnsko-pekárenského a mlékárenského průmyslu, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu v Praze, Radiologický ústav v Košicích, Výzkumný ústav radioisotopů v Řeži a řadu firem, jako např. Rakonu, Chemopetrol, Vitanu Byšice, Plzeňské pivovary, Spofu, Lachemu a také Setuzu, Agru, Vulkán a Imunotech. V současné době spolupracuje ústav s řadou pracovišť Akademie věd (ÚOCHB, ÚEB, MBÚ, ÚMG a dalšími).

Studenti oboru se zapojují do výzkumné činnosti ústavu a všichni pak presentují své výsledky v soutěži „SVK” (studentská vědecká konference). Ústav biochemie a mikrobiologie byl vždy školícím pracovištěm aspirantů (později doktorandů), a to v oboru biochemie a později též mikrobiologie. Počet doktorandů v posledních letech mimořádně vzrůstá a každým rokem ústav přijímá kolem 12 nových adeptů vědecké práce; jejich příspěvek k vědecko-výzkumné aktivitě ústavu je podstatný. Katedra a později ústav byla a je aktivní i v pořádání různých krátkodobých a dlouhodobých postgraduálních kurzů s bohatou účastí. Tato tradice začala již v šedesátých letech, kdy byly zásluhou prof. Káše organisovány pravidelné laboratorní kursy chromatografických a elektroforetických metod pořádané ve spolupráci se švédskou firmou Pharmacia. Tyto kursy jsou památné tím, že na nich byla v roce 1966 u nás poprvé představena technika gelové chromatografie. Ústav rovněž organisoval nebo se podílel na organisaci velkého množství domácích i zahraničních konferencí, symposíí, sjezdů i praktických laboratorních kursů.

Do devadesátých let bylo instrumentální vybavení ústavu chudé, avšak pak se situace zásadně změnila. Laboratoře pro výuku biologie a mikrobiologie jsou dnes vybaveny moderními mikroskopy firmy Olympus a projekčním zařízením umožňujícím presentaci mikroskopických obrazů při výuce. Pomocí podpory VŠCHT Praha  a zejména pak několika projektů programu TEMPUS byly do laboratoří z mikrobiologie a biochemie získány  přístroje, které umožňují výuku na vysoké odborné úrovni: moderní digestoře a sterilní boxy, různé typy odstředivek (Jouan, Sorvall, Beckmann, Sigma, Hettich aj.), spektofotometry (Unicam), chromatografické jednotky (Pharmacia, Biorad, PerkinElmer, Helwett-Packard aj.), ultratermostaty, hlubokomrazící boxy), a další běžné laboratorní přístroje. Posluchači oborového studia a doktorandi využívají instrumentální vybavení vědeckých laboratoří ústavu (vysokotlaké chromatografy, všechny typy elektrofores, čtečky mikrotitračních destiček, termocykléry, fluorimetr, fermentor, lyofilizátor kultivační boxy, atd.). V roce 2001 byl zakoupen spektrometr MALDI-TOF (Bruker) a vytvořeny tím předpoklady pro rozvoj proteomiky a v roce 2011 QTOF (Elektronový mikroskop, DNA sekvenátor, zařízení pro biolistickou transformaci buněk nebo celých organismů (gene gun).  Zařízení vědecko-výzkumných laboratoří bylo financováno převážně z různých domácích i zahraničních grantů.

Pracovníci ústavu byli řešiteli mnoha zahraničních grantů a projektů, podporovaných zejména Evropskou Unií (TEMPUS, COPERNICUS, COST, apod.), kromě toho se rozvíjela spolupráce s kolegy z USA (USIA, EPA aj.), Francie, Itálie, Španělska, Velké Británie, Německa, Dánska, Rakouska, Polska, Slovenska, Maďarska a Švýcarska. Na podpoře výzkumu se též podílely tuzemští poskytovatelé (GA ČR, TA ČR, MŽP, MPO, NAZV, MŠMT aj.). Dvě laboratoře ústavu získaly statut Národního výzkumného centra. Jedná se o Centrum integrované genomiky a Centrum pro molekulární a genovou biotechnologii. V rámci ústavu existuje již od jeho založení sbírka mikroorganismů, která je mezinárodně registrována. Velkou pozornost věnuje ústav i mikroskopickým technikám pro výzkumné účely (výběr vhodných mikroskopů, vyhodnocovací techniky, digitální fotografie, atd.).

Ústav biochemie a mikrobiologie, zastoupený prof. Ing. J. Kášem, DrSc., byl koordinačním pracovištěm jednoho z výzkumných záměrů fakulty a podílel se na jeho řešení zhruba poloviční kapacitou. Někteří pracovníci ústavu se kromě toho podíleli na řešení dvou dalších výzkumných záměrů FPBT koordinovaných prof. Ing. J. Velíškem, DrSc. (Zlepšování kvality potravin a zajištění optimální výživy obyvatelstva) a prof. Ing. Z. Bubníkem, CSc. (Uplatnění progresivních inženýrských procesů v potravinářských technologiích s cílem vyššího zhodnocení surovin a odpadů).

Ve školním roce 2000/2001 převzal vedení ústavu prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc. Patřil k dlouholetým zaměstnancům ústavu (od roku 1965 do roku 2016), s nímž prodělal ústav většinu výše zmíněných vývojových peripetií. Patří k našim předním znalcům imunochemických technik a byl dlouholetým zkušeným pedagogem této vysoké školy. V době jeho působení ve funkci vedoucího ústavu se dále rozvíjely zahájené výzkumné programy a ústav musel reagovat na legislativní změny v pedagogické oblasti, zejména na nově formované bakalářské a magisterské studium. V posledních letech svého působení na ústavu prof. Rauch vyučoval předmět biochemie ve výukovém středisku VŠCHT Praha  v Mostě-Velebudicích. Prof. Rauch byl také dlouholetým redaktorem Chemických listů. Z ocenění, kterých se mu dostalo, je třeba zmínit především medaily Josefa Hlávky.

Po prof. Rauchovi se v akademickém roce 2006/2007 stala vedoucí ústavu prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc. V této funkci působila až do r. 2013. Pod jejím vedením došlo k další modernizaci ústavu zejména z hlediska rekonstrukce laboratoří jak pro výuku, tak pro výzkum i k potřebné obměně a doplnění instrumentálního vybavení v souladu s výzkumnými prioritami ústavu. V pedagogické oblasti bylo pokračováno v úpravách studijních programů, z nichž nejvýznamnějším přínosem je evidentně akreditace studijního programu Forenzní analýza, kde jsou využívány zkušenosti ústavu v oblasti genového inženýrství a dalších biochemických a biologických přístupů. Garantem oboru je jeho navrhovatel prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc. V tomto období se také habilitovala řada mladých pracovníků ústavu jak v oboru biochemie, tak mikrobiologie, což je zárukou zajištění vysoké úrovně výuky ve všech oborech a programech zajišťovaných ústavem (Igor Hochel, Pavel Kotrba, Radovan Hynek, Vojtěch Spiwok, Zuzana Novotná, Petra Lipovová). Profesory byli jmenování Tomáš Macek a Martin Fusek pro obor biochemie a Martina Macková pro obor mikrobiologie. V oblasti výzkumu bylo pokračováno v úspěšném získávání domácích i zahraničních grantů na podané projekty i v mnohostranné vědecké spolupráci s domácími i zahraničními partnery. Vědecké úspěchy lze dokumentovat nejen bohatou publikační činností ve vysoce impaktovaných časopisech, ale i řadou ocenění i zprávami ve sdělovacích prostředcích. Prof. Demnerová pokračovala i ve funkci vedoucí akreditované laboratoře potravinářské mikrobiologie a GMO, která se po dřívějším působení v budově AV ČR v Holešovičkách přestěhovala do zrekonstruovaných prostor  VŠCHT Praha. Prof. Demnerová se angažovala v řadě mezinárodních organizací (členka expertní skupiny Section of Environmental Biotechology EFB, členka European Network of Genetically Modified Microorganisms) a zastávala funkce v řadě významných českých institucí  (např. předsedkyně Technického výboru pro mikrobiologii ČIA o.p.s., předsedkyně sekce potravinářské mikrobiologie při ČSMS, předsedkyně mezinárodních konferencí „Biodegradation and Biodeteriotion“, členka komise  pro GMO ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí). V těchto významných aktivitách, včetně 20 národních a mezinárodních projektů jí významně pomáhal velký počet spolupracovníků. Její obdivuhodná aktivita byla oceněna řadou institucí jako: FPBT (Ballingova medaile), VŠCHT Praha (Votočkova medaile), AV ČR (cena Milady Paulové), ČSSM (Patočkova medaile za zásluhy o mikrobiologii).

Začátkem akademického roku roku 2013-2014 převzal funkci vedoucího ústavu prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc. Pedagogické a výzkumné aktivity prof. Rumla mají velmi široký záběr od průmyslové a potravinářské mikrobiologie ke klinické mikrobiologii, molekulové genetice až po virologii.  V oblasti virologie získal bohaté zkušenosti při opakovaných pobytech v USA, zejména na University of Alabama v Birminghamu. V ústavním výzkumu vytvořil několik úspěšných výzkumných týmů Významným úspěchem je bezesporu objasnění struktury retrovirů publikované v prestižním časopise Nature, na němž se podíleli zejména prof. Ruml a doc. Ulbrich a spolupracující laboratoř ÚOCHB (Dr. Rumlová). Z dosažených výsledků vyplývá, že kombinace inhibitorů podávaných pacientům nakažených virem HIV může ovlivnit životní cyklus retrovirů tak, že přispěje k úspěšné léčbě této zákeřné nemoci. V pedagogické oblasti prof. Ruml inicioval již zmíněné zavedení nového studijního programu „Forenzní analýza“ o který je mezi posluchači VŠCHT Praha velký zájem.

Organizoval 3 významná mezinárodní symposia „Retrovirus Assembly Meeting“ (2000, 2004 a 2008) a podílel se na organizování dalších významných mezinárodních vědeckých událostí v rámci VŠCHT Praha i profesních organizací (FEBS aj.). Své organizační schopnosti uplatnil v řadě významných funkcí jako proděkan pro vědu a výzkum, prorektor pro zahraniční styky a posléze děkan FPBT. Tuto funkci zastává dosud. V době jeho působení vedoucího ústavu se dosud habilitovali Ondřej Uhlík a Petra Lovecká pro obor mikrobiologie a Roman Kotlín pro obor biochemie. Profesory byli jmenováni Peter Šebo pro obor mikrobiologie, Pavel Kotrba a Richard Hrabal pro obor biochemie.  Aktivity prof. Rumla byly oceněny řadou významných ocenění, a to Cenou ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“, Cenou rektora „Za mimořádné výsledky výzkumu, ezperimentálno vývoje a inovací“, Cenou vietnamského prezidenta „Za zásluhy o porozumění mezi národy“.

V době významného výročí 65 let založení FPBT a Ústavu biochemie a mikrobiologie můžeme konstatovat, že ústav se od svého založení konstituoval ve významného representanta FPBT a celé VŠCHT Praha v pedagogické, výzkumné i representativní oblasti.

Kromě rozsáhlé pedagogické a vědecké činnosti se pracovníci ústavu významně podíleli na organizační činnosti v rámci FPBT, VŠCHT Praha, vědeckých společností, mezinárodních organizací, přípravy mezinárodních kongresů, jako členové v redakčních radách mezinárodních časopisů, posuzovatelé projektů, recenzenti publikací i spolupracovníci státních orgánů (zejména Ministerstva životního prostředí a Ministersva zemědělství, Grantové agentury ČR). Významná  je rovněž spolupráce s řadou ústavů AV ČR jak ve výzkumné, tak pedagogické činnosti, a to zejména v oblasti doktorského studia. Výzkumný program i výuka se přizpůsobují aktuálním trendům ve vývoji lidské společnosti.

Aktualizováno: 3.10.2017 15:37, Autor: Tereza Kobzová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

zobrazit plnou verzi