V medailonku o profesorovi Kášovi hovoří prof. Ruml a prof. Demnerová:
Přední český biochemik prof. Jan Káš se narodil 26. května 1934 v Žatci. Po absolvování VŠCHT v r. 1957 pracoval v různých řídících funkcích v Mrazírnách, n.p. v Táboře a později v Praze.
V roce 1964 zahájil kariéru vysokoškolského učitele a stal se duší vznikající katedry biochemie na VŠCHT Praha, dnešního Ústavu biochemie a mikrobiologie. V letech 1994 až 2000 pak byl jeho vedoucím. Jeho iniciativa se významným způsobem promítla do různých oblastí od pedagogické práce, přes vědecko-výzkumnou činnost až po rozsáhlé aktivity organizační. Přednášel biochemii, biotechnologie a řadu specializovaných přednášek z oblasti enzymologie a imunochemie. Byl školitelem studentů doktorského studia, předsedou oborové rady v oboru biochemie na FPBT a členem oborových rad na PřF UK v Praze a PU v Olomouci. Jeho mnohaleté zkušenosti vysokoškolského učitele byly zúročeny při koordinování pěti mezinárodních projektů TEMPUS, které umožnily pracovníkům ústavu navázání řady plodných mezinárodních spoluprací a dopomohly ke zlepšení instrumentálního vybavení ústavu. S ministerstvem životního prostředí a řadou dalších státních institucí i nevládních organizací spolupracoval na projektu UNEP/GEF „Implementation of the Draft NBF for the Czech Republic“. Úkolem projektu bylo především dodržování regulačních opatření v oblasti genetických modifikací i objektivní informování veřejnosti o této problematice formou publikací, přednášek i dalšími sdělovacími prostředky. Na těchto aktivitách spolupracoval i po skončení projektu např. organizací seminářů „Novinky v oblasti genetických modifikací“.
Prof. Káš se významným způsobem podílel na budování a vzniku Katedry biochemie PřF UP v Olomouci a jeho činnost byla oceněna rektorem university pamětní medailí UP. Byla mu však udělena i další ocenění: Čestné uznání České rady ČSVTS, Plaketa Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu, Medaile Josefa Hlávky, Pamětní medaile FPBT VŠCHT Praha, Ballingova i Votočkova medaile či Medaile italské zemědělské společnosti. Získal též několik stipendií, včetně prestižního Fulbrightova, které mu umožnily dlouhodobé působení v Dánsku (Carlsberg Laboratory), v Holandsku (University of Amsterdam) a v USA (City College of the New York University). Byl rovněž hostujícím profesorem University of Luton.
V oblasti vědecko-výzkumné se věnoval zejména enzymologii, imunochemii a biosensorům. Publikoval více než 200 původních sdělení, převážně v zahraničních časopisech, více jak 70 přehledných článků a je spoluautorem 12 patentů i řady učebních textů a kapitol v monografiích. Koordinoval dva projekty USA (USIA a CZ/US program), 2 granty EU (Copernicus) a řadu projektů GAČR i FRVŠ i mezinárdní projekt UNEP/GEF „National Biosafety Framework for the Czech Republic“ (Opatření k biologické bezpečnosti v České republice)
Prof. Káš byl (či dosud je) členem a funkcionářem renomovaných domácích a zahraničních společností a organizací. Jmenujme alespoň ty nejvýznamnější: Komise pro biotechnologie IUPAC, předseda Biotechnologické společnosti ČR a zástupce v European Federation of Biotechnology, člen redakční rady Food and Agricultural Immunology (Karger), Biotechnology Advances (Elsevier), Chemických listů a bulletinu Bioprospect. Je dlouholetým členem České chemické společnosti, Komitétu pro biochemii a molekulární biologii, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, Americké chemické společnosti a byl členem vědeckých rad VŠCHT Praha, FPBT VŠCHT Praha, 1.LF UK v Praze, Chemické fakulty Slovenské technické university v Bratislavě a Ústavu genetiky a fyziologie AV ČR. Po několik období pracoval též jako proděkan FPBT. Zúčastnil se jako člen organizačních výborů řady mezinárodních kongresů a symposií v oblasti biochemie a biotechnologie, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Zúčastnil se přípravy Evropského kongresu FEBS, kde organizoval jedno symposium (Biochemical Prospects for Better Food and Feed) a konferenci mladých biochemiků. Nelze ani opomenout, že spolu s Dr. Hans-Peter Meyerem z Lonzy založil tradici Česko-švýcarských biotechnologických symposií.
Tento suchý výčet aktivit prof. Káše by mohl na první pohled připomínat jiné obdobné životopisy jeho profesních vrstevníků. Ale nic není pravdě tak vzdálené. Prof. Káš se stal klíčovou a nezaměnitelnou osobností dějin Ústavu biochemie a mikrobiologie. Veškerou svoji aktivitu vložil do budování katedry a později ústavu. Organizoval již v šedesátých letech minulého století kurzy s účastí zahraničních expertů, vybudoval laboratoře posluchačů, rozvíjel výzkum v oblasti enzymologie a později imunochemie, vyškolil řadu pracovníků, kteří se uplatnili na ústavech nejen v doma, ale i v zahraničí a byl tak připraven převzít počátkem devadesátých let odpovědnost za ústav a vyvést ho společně s jeho kolegy na mezinárodní úroveň.
Prof. Káš je „týmovým hráčem“ a vždy se snažil stmelovat kolektiv našeho ústavu nejen při řešení vědeckých problémů. Velmi rádi vzpomínáme na chvíle strávené s ním na společných výletech a pobytech spojených se sportovními akcemi jako lyžařské pobyty v Krušných horách, kde byl rovnocenným partnerem pro všechny členy ústavu včetně studentů.
Je pro nás vzorem vitality a těšíme se na další léta strávená v jeho přítomnosti.
Honzo, vše nejlepší do dalších let!!!
Tomáš Ruml, Kateřina Demnerová a další Tví kolegové z 320