Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFPBTÚstav biochemie a mikrobiologie  → O ústavu → Historie
iduzel: 29850
idvazba: 37988
šablona: stranka
čas: 19.3.2024 09:43:39
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 29850
idvazba: 37988
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'biomikro.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/o-ustavu/historie'
iduzel: 29850
path: 8548/29628/29629/29705/29727/29850
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Historie

Casova osa

Podrobná historie ústavu:

Ústav biochemie a mikrobiologie byl založen 1. 5. 1953 pod názvem Katedra biologických věd jako jeden ze tří ústavů nové Fakulty potravinářské technologie (FPT). Prvním vedoucím byl docent mikrobiologie z Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství a pozdější profesor VŠCHT Praha Ing. Dr. Bohuš Hampl. Katedra zajišťovala výuku botaniky, zoologie, rostlinné produkce, fytopatologie, zootechniky, mikrobiologie a biochemie a vědecky byla orientována na studium vitaminů, postmortální změny v živočišných tkáních, potravinářskou mikrobiologii, faktory ovlivňující kvalitu a výnosy cukrové řepy a kvalitu krmných směsí drůbeže.

V roce 1969 byla katedra přejmenována na Katedru biochemie a mikrobiologie a fakulta FPT na Fakultu potravinářské a biochemické technologie (FPBT). Vedoucím katedry se stal prof. Ing. MUDr. Vladislav Šícho, CSc., který zastával i funkci děkana FPBT. Výuka biochemie byla rozšířena i na ostatní fakulty VŠCHT Praha. Za působení prof. Šícha bylo rozšířeno spektrum vědeckých aktivit ústavu na enzymové změny v potravinářských surovinách a uplatnění isotopových metod ke studiu metabolismu a biochemické analytice. Radioisotopové metody otevřely i spolupráci s průmyslem (např. metabolismus potravinářsky významných emulgátorů a aditiv, zejména fosfatidových kyselin a jejich solí, fosforylované sacharosy atd.). Po odchodu prof. Hampla representovala mikrobiologii na katedře prof. Ing. Ludmila Šilhánková, CSc., která proslula v oboru klasické genetiky kvasinek. Zejména její práce zaměřené na šlechtění kvasinek pro technologické účely získaly světovou pozornost. Patentovala řadu kmenů a postupů v oblasti produkční mikrobiologie.

Normalizační období poznamenalo lidské osudy a přineslo katedře citelné rány. Z politických důvodů museli z katedry odejít odborní asistenti, Ing. Alena Grospičová, CSc. (mikrobiologie) a Ing. Jiří Kuča, CSc. (biologie).

Po smrti profesora Šícha v r. 1977 nastalo složité období, které bylo překlenuto jmenováním prof. Ing. Dr. Gustava Janíčka, DrSc. dočasným vedoucím katedry (1977-1979). V letech 1980 - 1994 byl vedoucím katedry/ústavu prof. Ing. Dr. Zdeněk Vodrážka, DrSc., který přišel z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Zabýval se výzkumem bílkovin a s jeho příchodem se hlavní problematikou výzkumu stala enzymologie a biotechnologie. Také mikrobiologie se začala orientovat kromě původního potravinářského zaměření na oblast biotechnologií. Vedoucími výzkumných skupin byli prof. Ing. Jan Káš, DrSc., prof. Ing. Blanka Králová, CSc., a prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc. Ústav, který dosud pro fakultu zajišťoval jen výuku základních předmětů, otevřel vlastní studijní obory: v roce 1984 mezioborové studium Enzymové inženýrství a v roce 1992 obor Obecná a aplikovaná biochemie, který se profiloval do tří zaměření: Obecná biochemie (v současné době Biochemie a buněčná biologie), vychovávající biochemiky pro výzkum; Biochemické inženýrství vzdělávající pracovníky pro biotechnologický průmysl; později se z tohoto směru vyvinulo zaměření Biochemie a genetika mikroorganismů a v současné době studijní program Mikrobiologie a genové inženýrství. Zaměření Biomedicinské inženýrství bylo určeno k výchově biochemiků pro zdravotnictví, zejména pro pracoviště zabývající se klinickou biochemií, pathobiochemií a xenobiochemií. Z tohoto zaměření vznikl samostatný studijní program Klinická bioanalytika, akreditovaný MŠMT i Ministerstvem zdravotnictví, což umožňuje absolventům zařazení jako zdravotničtí pracovníci. Vznik těchto oborů umožnil i propojení s  ústavy Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty UK Praha a na VŠCHT Praha byli jmenováni profesory dva přední pracovníci AV ČR, Ing. František Kaštánek, DrSc., reprezentující oblast bioinženýrství, a molekulární genetik RNDr. Václav Pačes, DrSc., díky němuž vzniklo za podpory MŠMT Centrum molekulové genetiky.

Ve druhé polovině devadesátých let, pod vedením prof. Ing. Jana Káše, DrSc. (1994-2000) získal ústav nové laboratoře pro výuku, výzkum i pracovny pedagogů. V roce 2005 byla akreditována laboratoř pro potravinářskou mikrobiologii a stanovení GMO. Rostoucí význam ústavu v rámci fakulty se projevil jmenováním prof. Králové (1997) a prof. Raucha (2000) proděkany pro pedagogiku.

Řešily se tři úkoly státního plánu: “Mikrobiální produkce enzymů, jejich izolace a purifikace”, “Imobilizace enzymů, buněk a organel pro analytické a preparativní účely” a “Vývoj radiochemických, imunochemických a histochemických metod ke stanovení nízkých enzymových aktivit v potravinářských surovinách, meziproduktech a výrobcích”. Velkých úspěchů bylo dosaženo v oblasti radio/imunochemických technik a výzkumu biosensorů. Produkce a izolace mikrobiálních enzymů otevřela cestu k enzymovým a mikrobiálním aplikacím pro bioakumulace kovů a bioremediace. Tuto tématiku rozvíjely především prof. Demnerová a doc. Macková. Z mnoha spolupracujících partnerů té doby lze jmenovat pracoviště Výzkumný ústav potravinářského průmyslu v Praze, Radiologický ústav v Košicích, Výzkumný ústav radioisotopů v Řeži a firmy, jako např. Rakonu, Chemopetrol, Vitanu Byšice, Plzeňské pivovary, Spofu, Lachemu a také Setuzu, Agru, Vulkán a Imunotech. I v současné době spolupracuje ústav s řadou pracovišť Akademie věd (ÚOCHB, ÚEB, MBÚ, ÚMG a dalšími).

Ve školním roce 2000/2001 převzal vedení ústavu radio/imunochemik prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc. V době jeho působení musel ústav reagovat na legislativní změny v pedagogické oblasti, zejména na nově formované bakalářské a magisterské studium. Z ocenění, kterých se prof. Rauchovi dostalo, lze zmínit medaili Josefa Hlávky.

V letech 2006 až 2013 vedla ústav prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc. Pokračovaly úpravy studijních programů a významným přínosem byla akreditace programu Forenzní analýza. Garantem oboru byl jeho navrhovatel prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc. V tomto období se habilitovala řada mladých pracovníků ústavu v oborech Biochemie a Mikrobiologie (Igor Hochel, Pavel Kotrba, Radovan Hynek, Vojtěch Spiwok, Pavel Ulbrich, Zuzana Novotná, Petra Lipovová). Profesory byli jmenování Tomáš Macek a Martin Fusek pro obor Biochemie a Martina Macková pro obor Mikrobiologie. Vědecké úspěchy lze dokumentovat bohatou publikační činností ve vysoce impaktovaných časopisech, mnoha projekty, zahraničními spolupracemi i řadou ocenění a zprávami ve sdělovacích prostředcích. Prof. Demnerová pokračovala i ve vedení akreditované laboratoře potravinářské mikrobiologie a GMO a angažovala se v řadě mezinárodních organizací (členka expertní skupiny Section of Environmental Biotechology EFB, členka GMO European Network) a ve významných českých institucích (předsedkyně Technického výboru pro mikrobiologii ČIA o.p.s., předsedkyně sekce potravinářské mikrobiologie při ČSMS, organizátorka mezinárodních konferencí „Internation Symposium on Biosorption and Bioremediation“, členka komise  pro GMO ve spolupráci s MŽP). Její aktivita byla oceněna řadou ocenění: Ballingovou medailí (FPBT), Votočkovou medailí (VŠCHT Praha), cenou Milady Paulové (AV ČR), Patočkovou medailí za zásluhy o mikrobiologii (ČSSM).

V roce 2013 převzal funkci vedoucího ústavu prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc., jehož pedagogické a výzkumné aktivity mají široký záběr od potravinářské a klinické mikrobiologie k molekulové genetice, virologii po biologicky aktivní látky a nanočástice. Založil několik úspěšných výzkumných týmů a inicioval řadu interdisciplinárních spoluprací. Významným úspěchem je objasnění struktury HIV a dalších retrovirů (dvě publikace v Nature společně s Dr. Briggsem - University of Cambridge, doc. Ulbrichem a doc. Rumlovou). Inicioval zavedení studijního programu „Forenzní analýza“, o který je mezi posluchači VŠCHT Praha velký zájem. Organizoval mezinárodní symposia „Retrovirus Assembly Meeting“ (2000, 2004 a 2008) a organizační schopnosti uplatnil ve funkcích proděkana pro VaV, prorektora pro zahraniční styky a posléze děkana FPBT. Obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Za mimořádné výsledky výzkumu“, Cenu rektora a Cenu vietnamského prezidenta „Za zásluhy o porozumění mezi národy“. Za jeho vedení se habilitovali Ondřej Uhlík a Petra Lovecká v oboru Mikrobiologie a Roman Kotlín, Barbora Holubová, Martina Krausová, Jan Lipov a Jaroslav Zelenka v oboru Biochemie. Profesory byli jmenováni Peter Šebo a Pavel Kotrba pro obor Mikrobiologie a Richard Hrabal a Radovan Hynek pro obor Biochemie.

Od roku 2020 je vedoucím ústavu doc. Ondřej Uhlík, PhD., který se zabývá analýzou mikrobiální diverzity v různých typech prostředí a studiem interakcí mikroorganismů s rostlinami a důsledky těchto interakcí pro fungování ekosystémů.

Pracovníci ústavu byli řešiteli mnoha zahraničních grantů a projektů EU (TEMPUS, COPERNICUS, COST apod.), spolupracovali s kolegy z USA (R01, USIA, EPA aj.), Francie, Itálie, Španělska, Velké Británie, Německa, Dánska, Rakouska, Polska, Slovenska, Maďarska a Švýcarska.

Studenti všech stupňů studia se se zájmem zapojují do výzkumné činnosti ústavu. Ústav je školícím pracovištěm doktorandů v oborech Biochemie a bioorganická chemie a Mikrobiologie a pořádá domácí i zahraniční konference, postgraduální kurzy včetně laboratorních. Ústav tak nadále zůstává nedílnou součástí FPBT a VŠCHT Praha v pedagogické i výzkumné oblasti.

Aktualizováno: 16.11.2020 20:51, Autor: Dalibor Trapl

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

zobrazit plnou verzi