Laktát neboli anion kyseliny mléčné je v naší laboratoři poměrně velké a dlouhodobé téma. Všichni jsme už tento pojem v souvislosti s lidským tělem pravděpodobně někdy slyšeli, nejčastěji ve spojení s fyzickým vyčerpáním. A skutečně, dlouhou dobu bylo na laktát nahlíženo pouze jako na odpadní produkt anaerobní glykolýzy při nedostatečném zásobení tkání kyslíkem, který je zodpovědný za svalovou bolest a únavu. Nicméně, nic není černobílé a nedávné výzkumy částečně tyto poznatky rozporují a zároveň ukazují, že může být i tělu prospěšný, neboť je rovněž významnou signální molekulou zapojenou do řady metabolických procesů, či nezanedbatelným zdrojem energie pro naše nervové buňky.
Jak se to tedy celé s laktátem má? Obecně řečeno, laktát může mít v kontextu lidského těla pozitivní i negativní roli. Negativní dopady má zejména laktát produkovaný nádorovou a ischemickou tkání. Naopak u laktátu vznikajícího při fyzické námaze nebo konzumovaného jako funkční složka (postbiotikum) fermentovaných potravin jsou pozorovány pozitivní efekty, mezi které se například řadí adaptace těla na stresové podmínky skrze mitochondriální hormezi, rychlejší regenerace tkání a naopak oddálení jejich stárnutí či kontrola homeostázy tukové tkáně a snížení rizika rozvoje obezity a inzulínové rezistence.
V naší laboratoři se věnujeme hned několika projektům zaměřeným zejména na laktát a jeho zdravotní benefity. Zabýváme se například účinky laktátu na buněčné úrovni u tkáňových linií lidských fibroblastů. Tyto buňky dlouhodobě ovlivňujeme laktátem tak, abychom simulovali situaci, která v těle nastává při a po intenzivním cvičení, a snažíme se u nich odhalit případné fyziologické změny. Zaměřujeme se zejména na rozdíly v růstové rychlosti a v přechodu do senescence, zároveň se zabýváme účinky na buněčné antioxidační mechanismy a aktivitu mitochondrií či na potenciální ochranu proti karcinogenezi. Neomezujeme se však pouze na jednotlivé buňky a tkáňové linie, naše laboratoř se také podílí na výzkumu vlivu laktátu u myších modelů, kterým byl laktát přidáván do stravy. Aktuálně pracujeme na analýze jejich střevního mikrobiomu a jaterního proteomu s cílem objevit ať už pozitivní či negativní změny, které by mohly souviset s přítomností laktátu ve stravě. V ideálním případě bychom tak mohli dostat odpověď na otázku, co je podstatou benefitů konzumace kysaných potravin, či teoreticky přispět k vývoji léčiva založeného na laktátu, které by cílilo na zmírnění civilizačních onemocnění, což je a do budoucna bohužel jistě ještě více bude u lidské populace značný problém.
